European Greenbelt - ochrana a zhodnocení nejdelšího systému biotopů v Evropě

7. Železná ruda – Strážný

mapa1
mapa2

Délka: 51 km

Hraniční přechody:

Železná Ruda - Bayer. Eisenstein (A, T, R)
Debrník – Ferdinandsthal (T)
Prášily – Scheuereck (T)
Bučina – Finsterau (T)
Strážný – Philippsreut (A,T)

Další zajímavosti:

Pohanské obětní kameny (Heidensteine) – 4 km na západ od Strážného
Zřízenina hradu Kunžvart- 2 km od Strážného po žluté turistické značce
Žďárské jezero
Laka – jezero ledovcového původu
Poledník (1315 m.) – rozhledna
Prášilské jezero – jezero ledovcového původu
Modrava – občerstvení, cykloservis
Klostermannova chata postavena v roce 1924, během 2.svět.války velitelství Wehrmachtu, od roku 1946-1989 stanice pohraniční stráže.
Březník – NP Šumava infocentrum, občerstvení
Pramen Vltavy (Moldau)
Bučina – NP Šumava infocentrum
Knížecí pláně - občerstvení


Za Železnou rudou signálka vstupuje na území NP Šumava. Platí zde návštěvní řád NP. V tomto úseku jsou dvě cesty používané PS. První vede přímo od hraničního přechodu a druhá vice ve vnitrozemí po hranici lesa. Na signálku se napojíme u budovy pohraniční policie.

Nedaleko odtud se na stejnojmenném potoce nacházela osada Debrník (Deffernik). Jednalo se o jednopatrový barokní zámeček postavený v roce 1790 Marii Alžbětou . Zámeček stával ještě na začátku osmdesátých let minulého století. Sloužil mimo jiné i jako ubytovna pohraniční rotě. Prestože byl v relativně dobrém stavu, byl v roce 1989 zbořen jednotkami pohraniční stráže. Jedinou připomínkou je alej podél silnice do Železné rudy.

Cesta vede dále souběžně s červenou trasou KČT a cyklotrasou. Obě větve signálky se potkávají o 3 km dále, u bývalé roty PS – Pod polomem. Odtud vede souběžně s červenou trasou KČT až k Vlčím jámám, kde se odpojuje a míří k jezeru Laka, které obchází po jeho západní straně. Za jezerem se opět napojuje na červenou trasu a pokračuje k bývalé obci Žďánidla (Obersteindlberg).

Nedaleko odtud směrem ke státní hranici se nacházela obec Pomezí (Gsenget).Dnes je zde hraniční přechod se značenou turistickou trasou. Nedaleko odtud se nachází historické hraniční kameny (josefský hraniční kámen). Odtud pokračuje k přírodní rezervaci Prášilský potok, po jejíž hranici pokračuje jihovýchodním směrem. Po několika kilometrech se dostaneme k hlavnímu evropskému rozvodí Labe –Dunaj. Odtud jsou to 3 km k bývalé rotě PS Javoří Pila. Od 50.let 20. století zde měla stanoviště 6.rota 7. brigády Pohraniční stráže Sušice. V současné době se zachoval jen objekt pravděpodobně původních stájí a kámen s nápisem NEPROJDOU. Odtud signálka pokračuje klidovým územím Modravské slatě. Toto území je veřejnosti nepřístupně, jedná se o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. Délka nepřístupného úseku je asi 12 km. Vedení signálky je vyznačeno v mapě.

Místem, kde je možné se napojit na bývalou signálku z vnitrozemí je Březník (Pürstling). Z osady zbyla jen hájovna, ve které je nyní v letní sezóně pohostinství, můstek přes Roklanský potok a několik patrných základů zbořených budov. V létech 1952 - 1970 zde byla rota PS Březník. Zánik osady patrně souvisí s odsunem německého obyvatelstva a vznikem hraničního pásma, které v těch místech v 70tých létech minulého století sahalo až k Modravě, tj. do hloubky asi 10km od státní hranice.

Odtud signálka pokračuje východním směrem a po 3 km se potkává s červenou trasou KČT, kterou překříží a pokračuje směrem k prameni Vltavy (1.zóna NP – pohyb pouze po značených stezkách). Zde stál již na počátku 20. stol. dřevěný přístřešek. V letech 1922 - 1923 byla postavena chata KČT. V době 2. svět. války byl v chatě zřízen zajatecký tábor. Po skončení války se již zpustošená chata nepoužívala a v r. 1953 byla postupně celá zlikvidována.

Cesta dále pokračuje směrem na Bučinu (Buchwald).Tato dříve nejvýše položená obec v Čechách byla založena roku 1790 na bývalé Horní Zlaté stezce z Kašperských hor do Fünsterau. Za první republiky tu stávalo přes padesát domů, budova celního úřadu s kasárny finanční stráže, myslivna, hájovna, obecná škola a spořitelna. V provozu byly hotel Fastner, známý hostinec Zum Tiroler a později postavená Pešlova chata. Nedaleko odtud se u lokality Na mlýnské mýtině nachází bývalý mlýn s náhonem.

Signálka pokračuje přes nezalesněné území směrem ke Knížecím Pláním (Fűrstenhut). Obec založená knížetem Schwarzenbergem v roce 1792 byla situovaná na holé planině v nadmořské výšce 1021 m. Knížecí Pláně čítaly v době svého rozmachu na 60 domů (byla zde hájovna, pila, hostinec, mlýn, stanoviště hraniční stráže, od roku 1830 hřbitov, v roce 1864 byl vystavěn v obci kamenný kostel sv. Jana, později i fara, od roku 1902 zde fungoval obecní úřad a od roku 1930 též úřad poštovní). Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a po roce 1950 obec zaniká. V 60. letech 20. století byl armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen. Kostel dnes připomíná vztyčený kříž na jeho základech.

Signálka dále pokračuje jižním směrem a prochází přírodní rezervací Žďárecká slať. Nedaleko odtud se nacházela obec Stodůlky (Scheureck). Signálka odtud pokračuje souběžně s červenou trasou KČT až k bývalým obcím Dolní Světlé Hory (Unterlichtbuchet) a Horní Světlé Hory (Oberlichtbuchet)Za první republiky zde stála stanice pohraniční stráže. V roce 1930 měla osada 70 domů a celkem 363 obyvatel ( z toho 360 německé a 3 české národnosti). V roce 2005 zachován pouze 1 dům a 4 obyvatele.

Odtud signálka pokračuje podél údolí potoka Řasnice a o 2 km dále křižuje silnici na hraniční přechod Strážný- Philippsreuth. Zde můžeme nalézt zbytky další vesnice Silnice (Landstrassen). Obec potkal v 50.letech podobný osud jako mnoho dalších. V okolí jsou dodnes patrné základy domů. Vesnice se dříve dělila Horní (dnes areál hraničního přechodu) a Dolní (rota, dnes policie).


Vyhledávání