European Greenbelt - ochrana a zhodnocení nejdelšího systému biotopů v Evropě

5. Rozvadov – Nemanice

mapa1
mapa2

Délka: 37 km

Hraniční přechody:

Železná – Eslarn (A,T)
Pleš – Friedrichshäng (T)
Rybník – Stadlern (T)
Nemanice/Lučina – Untergrafenried (A,T)
Lísková – Waldmünchen (A)

Další zajímavosti:

Diana – barokní lovecký zámeček z roku 1742
Bělá nad Radbuzou – zrestaurovaný barokní most se sochami
Přimda – hrad, možnost koupání, lyžování
Pleš – zaniklá obce, občerstvení, turistický přístřešek

Popis: V blízkosti hraničního přechodu Rozvadov není celý úsek po signálce sjízdný. Nám známý pruh podél signální stěny je zde narušen obřím parkovištěm pro kamiony, dálnicí a rychlostní silnicí. Je lepší v tomto úseku následovat červenou značku KČT, dálnici k hraničnímu přechodu překonat nadjezdem. Nedaleko od hraničního přechodu se nacházela osada Střeble (Ströbl)

Již v roce 1387 zde pravděpodobně existoval hamr, v 16. století zde vznikl dvůr a po roce 1773 za Fr. Kohlera zámeček a především několik podniků na zpracování skla, jedny z prvních v regionu. Kromě nich zde existovala malá osada, která měla ve 30. letech 133 obyvatel. Po roce 1945 byla osada vysídlena a počátkem 50. let zbourána. Dnes je její místo podmáčené a zarostlé, najdeme zde zbytky starých náhonů a základového zdiva. Pod dvěma starými lipami při dnes již sotva patrné příjezdové cestě vybudovali po roce 1990 němečtí starousedlíci prostý dřevěný památníček připomínající existenci osady.

Na signálku se lze napojit po několika kilometrech u Kateřinského potoka. Nedaleko odtud se nacházejí dvě přírodní rezervace – Jezírka u Rozvadova (důvodem ochrany jsou rašelinná jezírka) a Diana (důvodem ochrany jsou květnaté bučiny s bohatými porosty pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris), mařinky vonné (Asperula odkryta) a ostřice třeslicovité (Carex brizoidex). Nedaleko odtud se nachází budova bývalé roty. Signálka dale pokračuje směrem na Železnou a cestou překonává údolí Nivního a Farského potoka.

Železná (Eisendorf) vznikla koncem 16. století, byla téměř zničena ve třicetileté válce. Následně se rozrostla natolik že byla roku 1905 povýšena na městečko. Před válkou zde žilo přes 1000 obyvatel, kromě toho k městečku patřila též většina okolních osad. Žilo zde i několik českých rodin neboť zde byla celnice, finanční stráž a četnická stanice. Po válce bylo městečko dosídleno , ale většina domů zůstala prázdná. V období socialismu zaniklo přes 90 procent zástavby městečka, zůstalo stát pouze asi 15 domů v jeho nejvýchodnější. Zničeny byly také historické stavby - kostel sv. Barbory z roku 1770. Po roce 1945 byl postupně ničen a v polovině 60. let jako ruina zbourán. Na místě hřbitova stojí rozlehlý areál bývalých kasáren PS. Je zde možnost občerstvení a poměrně velká tržnice. U rybníka se nachází upravený park s možností odpočinku

Signálka dale pokračuje přes Železnou huť směrem na Pleš (794,4) a po cestě míjí další zaniklou osadu Frančinu huť (Franzelhutte). Oblíbené výletní místo, kde před rokem 1945 žilo 157 obyvatel, postihl stejný osud jako ostatní vesnice – opuštění a zánik. Po náročném stoupání na vrchol Pleše se dostaneme ke stejnojmenné zaniklé vesnici (dříve Ploss) Tato obec měla před válkou vice než 700 obyvatel a patřila tak k největším v okolí. Po zřízení hraničního pásma v 50.letech byly všechny budovy, kromě hájovny a bývalého hotelu, sloužícího jako stanoviště PS, zbořeny. V hájovně nějaký čas bydlel i J.Zika, pašerák, který byl na začátku 50.let nedaleko odtud zastřelen při pokusu o přechod hranice. V současnosti je v bývalé hájovně zřízen hostinec. Nedaleko odtud, na východním okraji plešské náhorní planiny se v sedle mezi Velkým a Malým Zvonem nacházela osada

Václav (Wenzelsdorf) Vznikla koncem 18. století na pozemcích majitele panství Václava Koce z Dobrše, podle kterého dostala později název. Před válkou zde bylo 61 usedlostí. Vesnice byla zničena v 50. letech při zřizování hraničního pásma. Část jejího prostoru dnes zaujímá opuštěný areál bývalé roty PS, který zde je od 70. let kdy byl při rozšiřování hraničního pásma postaven jako náhrada za rotu na Pleši. Severně odtud se nachází vrch Velký Zvon, nejvyšší na našem území v této části Českého Lesa, s bývalým vojenským areálem na vrcholu.

Z plešské náhorní planiny signálka pokračuje těsně podél hranice jižním směrem a postupně klesá. Po 3 kilometrech se po vyjetí z lesa dostaneme k zaniklé osadě Švarcava (Schwarzach) která byla částí obce Schwarzach stojící dodnes za potokem na bavorské straně hranice. Osídlení na české straně vzniklo v polovině 17. století kdy se zde začlo vybírat hraniční mýto a vznikla hospoda. Roku 1899 zničil požár část vsi. Před válkou zde stálo 19 usedlostí. Již těsně po roce 1945 byl hraniční přechod uzavřen a osada nebyla znovu dosídlena, v 50. letech pak zničena neboť se ocitla v tzv. zakázaném pásmu. Hraniční přechod byl po roce 1990 obnoven, zástavba ale zmizela bez výraznějších stop.

Je zde hraniční přechod pro turisty a po modré značce se dostaneme k vesnici Rybník, kde je možnost občerstvení a ubytování. Nedaleko od přechodu se nacházel lovecký zámek Dianin Dvůr, postavený na místě barokního dvora v roce 1819 baronem Kryšotfem Vidršpergár z Vidršperka. Za dalších majitelů byl zámek rozšířen a byla zřízena velká obora. V padesátých letech jej obsadila pohraniční stráž, ale zanedlouho byl opuštěn. Dnes jsou ze zámečku patrné pouze zřícené obvodové zdi.. Signálka je v tomto úseku zarostlá a je nutné úsek objet po silnici. Ta se na signálku napojuje o osady Hraničná a dale pokračuje na bývalou vesnici

Lučina (Grafenried). Ta patřila k nejstarším sídlům v oblasti, je zmiňována již r. 1282. K Čechám však připadla až úpravou hranice r. 1764. Tím vlastně došlo k rozdělení vesnice mezi dvě země neboť níže ležící část Untengrafenried zůstala na bavorské straně kde stojí dodnes. Žilo zde necelých 300 obyvatel, šlo však o poměrně významnou obec s hraničním přechodem, kostelem, farou, školou, zámkem a řadou řemesel. Po roce 1945 byla vesnice částečně dosídlena ale počátkem 50. let se odsud museli obyvatelé odstěhovat kvůli zřízení hraničního pásma. Zástavba byla poté demolována. Dnes je možné nalézt pouze zříceniny a zbytky hřbitova (několik hrobů od roku 1990 obnoveno).

Odtud signálka pokračuje přes Hraniční les (720.4 m.n.m.) směrem na Nemaničky (Schmalzgruben). Původně sklářská osada byla založena v 17.století a rychle se rozvíjela. V roce 1930 zde bylo již 75 domů. Po vzniku hraničního pásma, jehož dráty vedly přímo podle silnice Lísková - Nemanice, byla ves téměř zničena. Dnes je osada administrativní částí Nemanic.

Signálka dále pokračuje podél silnice na Lískovou směrem k hraničnímu přechodu.


Vyhledávání