European Greenbelt - ochrana a zhodnocení nejdelšího systému biotopů v Evropě

11. Nové Hrady – Nová Bystřice

mapa1
mapa2

Délka: 52 km

Hraniční přechody:

Nové Hrady – Pyhrabruck(A,T)
České Velenice - Gmünd-Böhmzeil (A,T)
Halámky - Gmünd-Nagelberg (A,T)
Rapšach/Spáleniště – Brand (T)
Chlum u Třeboně – Schlag (T)
Smrčná – Haugschlag (T)
Nová Bystřice – Grametten (A,T)

Další zajímavosti:

Nové Hrady – hrad, Cuknštejn, kovárna
České Velenice
Nová Ves na Lužnicí – starý mlýn (s hydroelektrárnou), jižně od města začíná přírodní rezervace Horní Lužnice
CHKO Třeboňsko
Chlum u Třeboně
Staňkovský rybník – vybudován v letech 1560 – 1570, 240 hektarů
Nová Bystřice – hrad z 13.století, židovský hřbitov

Od hraničního přechodu Nové Hrady pokračuje signálka směrem na východ a vede nedaleko státní hranice. Povrch cesty je asfaltový a není v nejlepším stavu. Po dvou kilometrech vjíždí cesta do lesa a pokračuje směrem k Českým Velenicím. Vede zde naučná stezka Paměti Vitorazska. Po několika kilometrech se dostaneme k osadě Vyšné. Signálka vedla hned za posledním statkem osady. Její povrch je zde tvořen betonovými panely.

Asi jeden a půl kilometru východně od Vyšné se nacházely Fischerovy Chalupy (Fischbachhäuser). Byly zde kasárna Pohraniční stráže. Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zde začínaly „dráty”, které odtud sledovaly silnici až do Českých Velenic. Současně s tím zde byl instalován zákaz vjezdu na další přímou část silnice 156 do Českých Velenic, a pravidelná hlídka odkláněla auta oklikou přes Žofinu Huť (zřejmě aby nikdo neviděl zadrátovanou hranici).

Signálka odtud pokračuje k hraničnímu přechodu České Velenice/ Gmünd. Odtud je trochu obtížnější napojení na signálku – je nutné projet čerpací stanicí a pokračovat směrem na severozápad kolem nových montážních hal na kraji Českých Velenic. Cesta se o něco dále opět napojuje na naučnou stezku Paměti Vitorazska a pokračuje až k bývalé osadě Rybné (Fishbachhäser).

Jednalo se o skupinu několika chalup, které byly těměř na hranicích s Rakouskem blízko řeky Lužnice. Nedaleko je rakouská obec Breitensee. Rybné zaniklo v důsledku vytvoření hraničního pásma po 2. světové válce. Dnes je zde les a dosud je patrná linie drátěných zátarasů. Za Rybnou pokračovala signálka přes most přes řeku Lužnici. Most je dnes stržený a úsek je nutné objet přes osadu Krabonoš (Zuggers). První zmínky o této obci jsou ze 12. století. Řada obyvatel se zabývala košíkářstvím a vyrobou opálek. Před 2. světovou válkou zde ze 450 obyvatel bylo 284 Němců a 91 Čechů. Zůstal tady kostel Sv. Jana Křtitele. Jsou zde opuštěná kasárna bývalé Pohraniční stráže.

Za osadou se cesta opět napojuje na bývalou signálku a míří směrem k hraničnímu přechodu. Halámky - Gmünd-Nagelberg. Od hraničního přechodu cesta pokračuje k bývalé zaniklé obciKunšach (do roku 1920 Gunschachen). Osada byla založena v 19. století. V roce 1921 zde žilo 254 obyvatel, z toho 213 Čechů a 29 Němců. Do roku 1920 patřila obec k rakouskému okresu (okresní město Waidhofen an der Thaya). Lidé se živili převážně prací v lese a pletením proutěných košíků. Dodnes se zachovalo několik obvodových stěn domů a několik studní.

Z Kunšachu pokračuje signálka směrem na sever a po několika kilometrech přichází k přírodní rezervaci Dračice, která se rozkládá podél stejnojmenné říčky. Rezervace byla vyhlášena v r. 1998 na ploše 8,12 ha s cílem chránit část toku podhorské říčky s balvanitými úseky v úzkém kaňonovitém údolí mezi státní hranicí s Rakouskem a obcí Klikov. Směrem po proudu jsou v lese pozůstatky hamrů, hrází, náhonů a mostů. V údolí Dračice bývaly největší železárny (Františkovská železárna založena roku 1794) v Čechách. Vodní energie poháněla dmychadla ke vhánění vzduchu do vysokých pecí, mlýny na mletí železné rudy a hamry v kovárnách. Zásoby železné rudy se koncem 19. stol. vyčerpaly, povodeň pak už jen urychlila zánik zdejší železářské výroby. Dnes jsou tady malé zbytky základů a zpola zasypaný vodní náhon.

Odtud signálka pokračuje na sever a míjí další zaniklou obec Nová Ves (Kösslerdorf). Vesnici založil v roce 1791 správce chlumeckého velkostatku (Chlum u Třeboně). V obci se těžila rašelina pro nedaleké sklárny. Signálka dále pokračuje směrem na Novou Huť a odtud vede na Přední Maršovinu, kde se nachází bývalá rota PS, nyní penzion. Odtud vede na sever a asi po dvou kilometrech se stáčí na východ směrem k přírodní rezervaci Rašeliniště Pele. Zde stojí za zmínku, že obslužná komunikace nevedla přesně podél signální stěny.

Signálka dále vedla na sever ke Staňkovskému rybníku a po necelém kilometru kříží cestu vedoucí na hraniční přechod Chlum u Třeboně – Schlag. V úseku od hraničního přechodu směrem ke Staňkovskému rybníku se nenachází žádná obslužná komunikace, je zde pouze porostlý průsek v lese. Severně od Staňkovského rybníka se nachází obora (cesta je zde asi 250 m z panelů). Na severní straně obory (na mapě nad chatou Vlčice) je ponechána původní brána v ŽTZ a k upevnění pletiva jsou využity původní impregnované kůly signální stěny.

Na sever od Staňkovského rybníka se nachází rašeliniště. ŽTZ zde nešly přímo kolem zpevněné komunikace, přes kterou se v současné době rašeliniště přejíždí, ale vedly trochu jižněji od ní. Po pár desítkách metrů, po překonání rašeliniště, se opět přiblížily k cestě. Od rašeliniště dále na jih není v průsecích, které jsou celé zarostlé nižšími stromky, žádná cesta. Je tomu tak s největší pravděpodobností proto, že hranice se dala pohodlně střežit ze Staňkovského rybníka, a proto nebyl asi nutný tak rychlý příjezd k signálu na signální stěně. Asfaltová obslužná komunikace se k signální stěně připojuje opět pár desítek metrů na jihovýchod od památníku lesní jednoty za rotou u Mirochova. Zde se také nacházela rota PS a vojenská střelnice. Nedaleko odtud je pomník majora PS Sklenáře.

Signálka dále vede na sever k Rašeliništi nad Staňkovem a nedaleko odtud se v těsné blízkosti hranice nachází kovový mostek přes potok na pohraničnické stezce. Signálka dále vedla směrem na severovýchod k Peršláku. U tohoto objektu opět obslužná cesta (zde pouze zpevněná lesní cesta) nevedla podél signální stěny. Jsou zde dobře patrné průseky v lese porostlé malými stromky. Budova dnešního hotelu Peršlák dříve sloužila jako rota PS. Nedaleko odtud se nacházel Nový mlýn (Neumühle). Mlýn stál pod Novomlýnským rybníkem na Koštěnickém potoku (dřívější název: potok Hostice) nedaleko hranic s Rakouskem. Zanikl z důvodu vzniku hraničního pásma počátkem 50. let 20. století. Je zde nejsevernější bod Rakouska.

Odtud vedla signálka směrem na východ směrem k rybníku Blanko. Zde signálka protínala silnici vedoucí ze Smrčné na Haugschlag, kde byl v roce 2006 zřízen turistický přechod. Nachází se zde také objekt bývalé roty PS, dnes sloužící jako stanice Pohraniční policie. Signálka dále vedla na východ a po dvou kilometrech přicházela k dalšímu objektu roty PS. Dnes je těsné blízkosti golfové hřiště. Dále signálka vedla na východ k Bystřickému rybníku, po jehož hrázi vedla, a pokračovala k hraničnímu přechodu Nová Bystřice – Grametten. Jižně od Nové Bystřice se nacházela osada Mnich (Münichschlag).


Vyhledávání