European Greenbelt - ochrana a zhodnocení nejdelšího systému biotopů v Evropě

12.Nová Bystřice – Vranov nad Dyjí

mapa1
mapa2
mapa3

Délka: 55 km

Hraniční přechody:

Romava – Reingers (T)
Košťálkov – Kleintaxen (T)
Slavonice – Fratres (A,T)
Hluboká – Schaditz (T)
Vratěnín - Oberthürnau (A,T)
Stálky – Heinrichsreith (T)
Šafov – Langau (T)
Podmyče – Felling (T)

Další zajímavosti:

Hrad Landštejn
Muzeum opevnění (betonové bunkry)
Maříž – výroba keramiky
Slavonice – historická část města (UNESCO)
Česká Kanada – přírodně cenné a zajímavé území mezi Novou Bystřicí a Slavonicemi
Písečné – hrad, židovský hřbitov
Národní park Podyjí

Signálka pokračovala od silnice vedoucí k hraničnímu přechodu Nová – Bystřice/Grametten po jižní straně rybníka Horní Obora směrem k vesnici Artoleč. Zde se nacházela vesnice Obora (Thiergarten), která měla v roce 1921 21 domů a 94 obyvatel, před 2. světovou válkou zde bylo 24 domů, ve kterých žilo 127 obyvatel. Zanikla z důvodu vytvoření hraničního po roce 1945. Jižně od Artolče se nachází bývalý objekt roty a také kvalitní neoficiální přejezd do Rakouska. Nedaleko odtud se také nachází vyhlídková věž používaná na sledování činnosti PS.Poté se stáčela k severu a napojovala se na asfaltovou silnici přes obec Mýtinky (dříve Pranšláky/Braunschlag) k Návarům. Signální stěna vedla na jih od silnice.

Železná opona zde uzavřela malý výběžek s několika obcemi.

První zmínka o obci je z roku 1381. Bývala zde sklářská huť, lihovar, myslivna, tkalcovna plátna a koňských žíní. V roce 1939 zde žilo ve 40 domech 153 obyvatel. Obec včetně osady Hamry (Hammerhäuser), která k ní náležela, zanikla po zřízení pohraničního pásma

První zmínka o obci je z roku 1375. V roce 1939 zde žilo v 67 domech 259 obyvatel. Bývala zde přádelna lnu, provazník, škola. Stávala tady kaple Sv. Kříže. Vesnice byla vypálena husity v roce 1420 a znovu v roce 1645 Švédy. Zanikla v roce 1953 v důsledku vytvoření hraničního pásma. Při sčítání obyvatel v roce 1930 měla obec 264 obyvatel, z toho 10 Čechů, 233 Němců, 21 cizozemců (bývalí rakouští příslušníci) a 67 domů. 261 obyvatel bylo římsko-katolického vyznání, 3 byli bez vyznání.

První zmínka o obci je z roku 1487. v roce 1939 zde žilo ve 49 domech 241 obyvatel. Byla tady škola a kaple Sv. Michala. Spřádaly se zde koňské žíně a byla tady přádelna lnu. Nedaleko obce (západním směrem) je rybník Kačer (dříve Brandteich), který má 33 hektarů.

První zmínka o obci je z roku 1579. V roce 1939 zde žilo v 73 domech 253 obyvatel. V obci byla kaple Svatého Angela.

Nedaleko od obce na potoku Pstruhovci u hranic s Rakouskem stál Hanftlův mlýn (Hanftlmühle)a sevrně od něj dvůr Gabrielka (Gabrielenhof). Obec byla zničena v roce 1953 v důsledku vytvoření hraničního pásma.

Obec Návary byla „obehnána" ŽTZ na jižní straně. Kolem celé obce jsou zbytky signální stěny ponechány jako ohrada pro dobytek. V těchto místech není zřetelná žádná obslužná komunikace (stejně jako u Veclova). Na západní straně Návar je ponechána originální brána, dobře přístupná a viditelná z hlavní cesty.

Odtud cesta pokračuje směrem na Veclov, který obcházela po jeho jižní straně a kde se nachází objekt bývalé roty PS. Přesný průběh od budovy roty až k místu za družstvem Dobrohoř není jasný. Dá se ale předpokládat, že se signálka připojila k silnici vedoucí z od hranic do Starého Města. To signálka obcházela jižní stranou a na asfaltovou silnici vedoucí ze Starého Města do Slavonic se připojila u Kadoleckého rybníka (končí zde prudší stoupání ze Starého Města). Podél této silnice vedla necelý kilometr. Je zde dobře patrný srovnaný pruh, na kterém stála signální stěna. Dnes je hustě porostlý nižšími stromky a keři. Před obcí Kadolec signálka uhýbá z asfaltové silnice (jsou zde dva betonové jehlany), obchází jižní stranou Kadolec a pokračuje směrem na Maříž. Cesta je v okolí Kadolce kvalitní, směrem k Maříži je více zničená.

Signálka vedla severně od Maříže a tato obec tedy byla až za Železnou oponou. Zátarasy byly před, i za vesnicí a večer se vnitrozemská brána na silnici zamykala, takže kdo se vracel pozdě v noci, tomu musela hlídka PS otevřít. Za Maříží se signálka stáčela k jihu a těsně před státní hranicí zahnula na východ směrem k budově bývalé roty. Odtud signálka pokračovala severovýchodně přes Slavonický potok a na asfaltovou silnici se napojila těsně za stoupáním ze Slavonic. Podél této silnice vedla až k obci Slavětín, které se vyhnula směrem na jih a za Slavětínem se opět napojila na asfaltovou silnici, po které pokračovala směrem na Písečné.

Asi 3 km před Písečným se u odbočky na Modletice signálka opět odpojovala, jižní stranou obcházela Písečné a pokračovala asi kilometr podél toku Moravské Dyje. Po jejím překonání se opět napojila na asfaltovou silnici a pokračovala směrem na Rancířov. Asi po třech kilometrech se signálka stáčela k jihu a obcházela Rancířov a téměř u hranic ležící Hlubokou. Od Hluboké pokračuje severovýchodním směrem a po dvou kilometrech se opět napojuje na asfaltovou silnici, po které pokračovala směrem k Vratěnínu. Za Vratěnínem cesta pokračuje jihovýchodním směrem po zelené značce KČT od které se odpojí při vjezdu do lesa a poprvé se přiblíží k toku Dyje. Zde se také nachází přírodní rezervace Bílý kříž.

Signálka pokračovala podél břehu Dyje až k silničnímu mostu přes Dyji. Kousek před novým mostem řeku přecházela a pokračovala lesem směrem na jihovýchod. Po necelých dvou kilometrech cesta opouští les a míří směrem na Stálky, které obchází a napojuje se na asfaltovou silnici směrem na Šafov. Je zde turistický hraniční přechod Stálky/Heinrichsreith. Cesta dále pokračuje na východ a po třech kilometrech přichází k hrázi Celničního rybníka, který leží jižně od Šafova. Za Šafovem signálka opět vedla podél asfaltové silnice až k obci Podmyče.


Vyhledávání