European Greenbelt - ochrana a zhodnocení nejdelšího systému biotopů v Evropě

4.Broumov – Rozvadov

mapa1
mapa2

Délka: 34,5 km

Hraniční přechody:

Rozvadov – Waidhaus (A,T)
Pavlův Studenec - Bärnau (A,T)
Branka – Hermannsreuth (T)
Křížový Kámen – Kreuzstein (T)
Přední Zahájí – Waldheim (T)

Další zajímavosti:

Ostrůvek – lovecký zámeček, občerstvení
Ostrůvek – podhorský smíšený prales
Šelmberk – zřícenina hradu asi 1,5 km od Ostrůvku, značeno KČT
Bärnau – asi 5 km od Pavlova Studence, museum knoflíků
Weisskapelle – křížová cesta a kaple u Bärnau
Rozvadov – občerstvení

Popis: Jižně od Broumova se nacházela obec Jalový Dvůr (Galtenstallung) Dvůr vznikl kolem roku 1760, při něm později osada. Stál zde také lovecký zámeček a před válkou měla osada 16 domů. Po válce se ji nepodařilo dosídlit a v 50. letech byly usedlosti zbořeny. Jen zámeček ještě nějakou dobu užívala Pohraniční Stráž ale i ten však byl do poloviny 60. let zbořen. Dnes bývalé osídlení připomínají pouze terénní nerovnosti a pomník z r. 1906 připomínající zakoupení okolních lesů městem Planou, který se nachází západně nad osadou na křižovatce lesních cest.

Signálka pokračuje od hraničního přechodu, kde míjí bývalou rotu, k přírodní rezervaci Bučina u Žďáru. Těsně před ní míjí další chátrající budovu pohraniční policie. Odtud pokračuje směrem na Branku. Zde v údolí Mže pokračuje směrem na bývalý Pavlův Studenec (Paulusbrunn) a při cestě míjí další zaniklou obec


Hraničná, část starší a dosud existující německé vsi Hermannsreith, která se v 18. století „rozšířila” na české území a postupně zde vzniklo 23 usedlostí.Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto, v 50.letech byla Hraničná srovnána se zemí. Dnes najdeme na naší straně proti německé vsi skutečně pouze louku bez sebemenších stop po bývalé zástavbě. Cesta do Dolní Hraničné je značena červenou trasou KČT.

Signálka dále pokračuje směrem na Javořinu (730 m.n.m.) za níž se křižuje se silnicí (zelená značka KČT) vedoucí z Obory na hraniční přechod Pavlův Studenec / Bärnau. Odtud pokračuje k asi 4 km vzdálené dnes již zaniklé Pavlově Huťi (Paulushutte) Osada ležela na horním toku Sklářského potoka Předchůdcem osídlení byly sklářská huť a pila, založené kolem r. 1740. Osada měla v roce 1930 14 usedlostí. Po odsunu německého obyvatelstva nebyla obec dosídlena v 50. letech byla při zřizování hraničního pásma zničena (hraniční zátarasy procházely přímo prostorem osady). Dnes jen sotva patrné zbytky základů v křoviskách. Na období pohraniční stráže upomíná objekt zvaný Němeček (dnes hájovna) asi 1 km jižně v lese a dále při silničce na Zlatý Potok opuštěná býv. Kasárna.

Poblíž se nachází přírodní rezervace Pavlova Huť. Cílem ochrany je podmáčená smrčina, v smrkových porostech ojedinělá. Signálka dále pokračuje směrem na Zlatý potok a cestou míjí bývalé kasárna a přírodní rezervaci Ostrůvek, kde se nalézá bukovo- jedlovo-smrkový podhorský prales. Rezervace je jen velmi obtížně přístupná.

Signálka pokračuje k bývalé osadě Zlatý potok (Goldbach). Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde zřejmě rýžovalo zlato, osada však vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou. Ta pracovala až do roku 1894, poté se začala lokalita postupně vylidňovat a před válkou zde již přetrvávaly jako udržované objekty pouze hájovna a hospoda. I ty po roce 1945 zanikly. Dnes zde najdeme dvě dřevěné stavby vzniklé až po roce 1990, původní osídlení připomínají výrazné zříceniny jedné budovy a kamenné sokly dvou křížků - jeden nedaleko zmiňované zříceniny a druhý na opačném severním konci osady. Západně od Zlatého potoka se nachází vrch Havran, na jehož vrcholu stojí věž bývalé vojenské pozorovatelny. V současné době je přístupná na vlastní nebezpečí. V blízkosti Havrana se nachází také přírodní rezervace Křížový kámen a další zaniklá osada Skláře. Signálka zde potkává červenou a zelenou trasu KČT. Po zelené směrem do vnitrozemí se asi po 3 km dostaneme k bývalému loveckému zámečku Ostrůvek, kde je možné občerstvení.

Signálka dále pokračuje v podél červené značky KČT směrem na bývalou Stoupu (Alt Pocher), která byla místní částí dnes take zaniklé České vsi (Böhmischdorf). Osada vznikla koncem 17. století, v roce 1930 zde s okolními osadami a samotami žilo přes 600 obyvatel. Ves byla zlikvidována v 50. letech po zřízení hraničního pásma. Dnes jsou v místě viditelné zbytky zdí některých usedlostí zarostlé vegetací, v okolí rozsáhlé pastviny.

Ke České vsi patřila také osada Nové Domky. Dnes lze její místo najít pouze podle bavorské osady Neudorf ležící za hranicí, stopy po osadě na naší straně se nedochovaly. Nedaleko odtud se se nachází Josefovo Údolí, kde dříve bývala brusírna zrcadel a mlýn. V současnosti je zachován starý náhon a výraznější zříceniny zdí s klenutými sklepy. O něco níže ve stejném údolí bývala leštírna skla. Také z ní zbývají viditelné zříceniny a starý náhon. Ještě v roce 1936zde byl postaven, dnes nepoužívaný kamenný most přes Celní potok

Signálka dále pokračuje směrem na bývalé Zadní Zahájí, kde se potkává se silnicí vedoucí z Lesné do Nových Domků, se kterou jde dále souběžně a několikrát ji křižuje.

Osada Zahájí (Waldheim) byla založena r. 1608. Osada se skládala ze dvou částí - Předního a Zadního Waldheimu, německá část osady Vorder Waldheim existuje dodnes, Byl zde mlýn a celnice. Osada se po válce ocitla v hraničním pásmu a v 50. letech byla zbořena. Dnes ze vsi zůstal pouze kamenný sokl kříže pod dvěma starými lipami těsně u státní hranice. Podobně dopadl Zadní Waldheim, který ležel as 1 km východně odsud nedaleko zmiňované silnice, dnes je zde pouze rybníček. Na mírném návrší v lesíku jižně nad Předním Waldheimem jsou zbytky dvou zámků, které byly opuštěny již před druhou světovou válkou (starší zámek byl pobořen dokonce již v 19. století). Jejich zbytky v podobě zřícenin obvodových zdí a klenutá sklepení zůstaly zachovány dodnes. Nedaleko bývala rodinná hrobka Malovců, dnes zničená.

Asi 2 km po signálce odtud se nacházela další vesnice Jedlina (Neu Losimthal)

Byla založena kolem r. 1626. Před válkou tu žilo přes 500 obyvatel. Po válce a odsunu němců se ves dostala do hraničního pásma a postupně byla zničena. Ve středu bývalé obce jsou zbytky kostela sv. Anny, jehož věž byla používána jako pozorovatelna PS. V blízkosti stojí dnes nově upravený pomník obětem 1. světové války. Poblíž vesnice se nachází hřbitov, po roce 1990 částečně obnovený. Asi 2 km jv. v lese při státní hranici je kamenná mohyla s křížkem a obrázkem Panny Marie z r. 1927, zvaná Panenka. Mohyla přežila celé období 1945-1990, nedávno byla opravena

Signálka dále pokračuje ke třem bývalým osadám: Nová Huť (Neuhütte) Osada vznikla až kolem r. 1770. Roku 1930 tu bylo 14 usedlostí. Osada, opuštěná po válce, zanikla v 50. letech při budování hraničního pásma. Dodnes zůstaly zachovány výrazné zříceniny jedné usedlosti a patrné základy některých dalších.

Nové Domky (Neuhäusl) Ves byla založena až koncem 17. století správou panství Velké Dvorce, postupně se ale vyvinula v poměrně velkou osadu, ve které před válkou žilo téměř 750 obyvatel. Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a za socialismu se pak osada dostala do těsné blízkosti hraničních zátarasů. Toto období přežilo pouze asi 10 usedlostí a kostel, který je dnes v havarijním stavu. U kostela je pomník obětem 1. světové války a hřbitov, zčásti obnovený po roce 1990. Na severním okraji osady je dřevěná hájovna, vedle ní bývalá kasáren PS, nyní výchovný ústav. Zde 25.12.1989 přestřihli ministři zahraničí ČR a SRN dráty hraničních zátarasů, čímž začala likvidace tzv. „železné opony”.

Hraničky (Reichenthal) Osada vznikla v 1. polovině 18. století při sklárně. Ta později zanikla, ale kromě obytných stavení zde bývaly také hamry a leštírna skla, která byla v provozu až do roku 1938. Tehdy v osadě žilo 344 obyvatel. Po byla osada zničena. Dnes jsou patrny tři mohutné lípy při silnici na bývalé návsi, pod které po roce 1990 umístili bývalí rodáci vysoký dřevěný kříž. Sz. u břehu Mlýnského rybníka stávala kaple z roku 1856, dnes zůstávají sutiny skryté v křoví, podobu kaple přibližuje obrázek umístěný sem rodáky bývalé vsi. Pod vsí na Hraničním potoce býval Arnoštin Hamr, založený koncem 18. století a obydlený až do roku 1945. Také ten byl v 50. letech zničen. Západně od vsi je litinový křížek na kamenném soklu, z 19. století. Křížek, stojící v zákrutu silnice do Jedliny pod dvěma mohutnými lipami, přežil celé období socialismu

Signálka se u bývalých Hraniček stáčí jižním směrem a dále vede souběžně s červenou trasou KČT. Asi o 3 km dále křižuje hlavní silnici vedoucí na hraniční přechod Rozvadov – Waldhaus. Silnice má zde tři pruhy a při jejím překonávání je nutné dbát zvýšené pozornosti.


Vyhledávání